> fotozápisník > archiv 2008/01
FOTOZÁPISNÍK - archiv (2008/01)



29. března 2008 - Několik lokalit jižní Moravy v aprílovém počasí
Chvíli prší a chvíli svítí slunce. Vítr je docela silný a v poryvech se umí do člověka pěkně opřít. To ale nic nemění na tom, že je tu jaro, které ohlašuje už nejedna vlaštovka. Na třech místech jsem je dnes viděl a bylo jich celkem pět.
Na poli severně od Šumického rybníka stále postává 24 volavek bílých. Jen čekám, kdy se u nás rozhodnou zahnízdit. Početně a celou sezónu zůstávají na mnoha lokalitách, které by k hnízdění byly vhodné. Na hladině je mezi poláky velkými překvapivě jeden krásně zbarvený samec kaholky a z rákosí se občas ozve bukač velký. Na holém bezovém keři posedává můj letošní první bramborníček černohlavý.
Na rybníku Šibeník, což je nenápadná lokalita u rakouských hranic, kralují poláci velcí, kachny, lysky a mezi nimi svítí pár husic liščích. Na poli se popásají možná jedny z posledních hus běločelých (120 ex.) a nad nimi na hnízdě už klape zobákem jeden z páru čápů bílých.
Hladina Nesytu je tečkovaná ptačí havětí. Vůbec si netroufnu odhadnout jejich počty. Jen racků chechtavých a lysek černých je tu několik tisíc. Zajímavostí je samec morčáka prostředního, několik hvízdáků, párek hoholů severních a stovky čírek obecných a kopřivek obecných. U Výtopy zpívá letošní první slavík modráček (viz foto). Na okamžik z jeho zpěvu zazněl vodouš kropenatý a pak rákosník obecný.
Hlohovecký rybník je na suchu. Letos by se měl letnit. Na několika kalužích jsou 2 vodouši rudonozí, množství čírek obou druhů a dva páry husice liščí - vypadá to, že tento druh se v naší přírodě taky už zabydluje. Čas se mi naplnil a s kytičkou vonících fialek se vracím domů. :)
Slavík modráček (Luscinia svecica cyanecula).

24. března 2008 - Šest druhů racků během několika hodin - takový je Tovačov (PR, OL)
Po dvou vydařených dnech se počasí vrátilo do kolejí neustále se protahující zimy. Ale jak praví jedna z pouček pro birdwatchery: do terénu se vydejte i za špatného počasí. Sedl jsem tedy do auta a objel si pár oblíbených míst střední Moravy.
Prvním byl rybníček v Kojetíně. Mezi kapkami deště a sněhovými vločkami prudce poletujícími v ledovém vichru se nad hladinou snažily najít potravu čtyři vlaštovky obecné. Prudké ochlazení je muselo hodně překvapit. Doufám, že neuhynou do té doby, než se počasí umoudří.
Na Zámeckém rybníku v Chropyni se zdržovala stará známá labuť zpěvná se žlutým límcem 7R42. Dokonce se opakovaně ozývala. Na hladině Annínského jezera u Tovačova a chvílemi při lovu i nad ní, se vyskytovala skupinka racků malých (11 ad.+ 1 imm.) a dvojice turpanů hnědých.
Hradecký rybník byl díky divokému vichru se sněhem velice nehostinný. Brzy jsem se vydal dál k severu kolem skupiny osmnácti labutí velkých pasoucích se na poli směrem na Dub nad Moravou. Cestou jsem minul po levé ruce hejno racků. Prudce jsem zabrzdil a vrátil se pár desítek metrů zpět. Vyplatilo se to. Mezi racky chechtavými a bouřními byly také dva racci žlutonozí a dva racci černohlaví (třetího jsem později našel na fotce). S racky bělohlavými jsem tedy dnes v okolí Tovačova během asi tří hodin viděl šest druhů racků. V těchto končinách už mě to ale nepřekvapuje. :)
Na fotce je vidět jeden z racků žlutonohých.
Racek žlutonohý (Larus fuscus).

22. března 2008 - Exkurze za ptáky tovačovských rybníků (PR, OL) - akce MOS
Na několik posledních dní se vrátila zima. Teploty klesly k nule a ledový vítr sebou přinášel sníh a déšť. Ani se mi nechtělo věřit předpovědi, která na sobotu slibovala roztrhanou oblačnost a dokonce i slunce. Zázraky se ale dějí. Možné je i to, že chlapi z MOSu mají konexe u vyšších instancí a že si počasí, které by přálo předem ohlášené exkurzi k Tovačovu, dokážou objednat. Tak či onak byl sobotní den excelentní a to nejen co se počasí týče, ale i výčtem zajímavých pozorování a v neposlední řadě také počtem účastníků akce.
Ještě před příjezdem k Hradeckému rybníku pozorujeme v polích 41 labutí velkých. Jsou plaché a je mezi nimi jedna mladá se žlutým límcem s označením 26EE. Na Hradeckém nás potěšila dvojice racků černohlavých a orlovec říční, který jen tak mimoděk přelétl nedaleko nás, vrhl se k hladině a s ulovenou rybou pokračoval v letu.
Na Annínském jezeře nás čekalo v hejnu dvou set chocholaček také 13 poláků kaholek (11 F/imm. + 2M) a dva turpani hnědí. Další dvojice turpanů byla i na štěrkovně u Troubek.
Zde také Jožka Chytil upozornil slovy: "Mám racka žlutonohého .. a dalšího .. a třetího, čtvrtého, pátého .." na výskyt elegantních racků na hladině mezi racky chechtavými. Nakonec jsme jich napočítali osm! Prostě nádherný den, kdy se člověk při činnosti, které se nejen v Anglii říká birdwatching, sejde s přáteli a užije si pár příjemných chvil v přírodě. Na březích tovačovských jezer to opravdu chvílemi připomínalo exkurzi šílených anglických birdwatcherů (viz foto). :)
Exkurze MOS.

19. března 2008 - Laguny u Mušovské Zdrže VDNM a Šumický rybník (BV, JM)
Včera mi hlásil kolega Kubrt od Pasohlávek své první letošní vlaštovky obecné (3 ex.). Když jsem ráno viděl tu modrou oblohu, tak jsem to prostě nevydržel a vyrazil jsem také na chvíli do terénu. Nejprve jsem se zastavil u lagun Mušovské Zdrže VDNM. Ve stínu na trávě leží poprašek sněhu a je dost chladno, ale na sluncem prozářené hladině se tu jako každé předjaří zdržuje značné množství zrzohlávek rudozobých (236 ex.) a kopřivek obecných (64 ex.). Mezi nimi se motají poláci velcí (150 ex.), lysky černé (snad 250 ex.) a několik hvízdáků eurasijských (8 ex.).Také drobných pěvců je tu hodně, zvláště na úzkém pruhu země oddělujícím laguny od nádrže. Nejvíce je tu konipasů bílých (50 ex.), strnadů rákosních (40 ex.) a budníčků menších (20 ex.). Opakovaně potkávám i několik rehků domácích. Pěvci se zkrátka vracejí ze zimovišť.
Druhá zastávka patří Šumickému rybníku. Obcházíme jej dokola, Emil se snaží pronásledovat stokrát rychlejší zajíce, kteří vybíhají z křovin na břehu, slunce v závětří hřeje, zpívají skřivani. Nádhera. V poli u rybníka postávají volavky bílé (neuvěřitelných 55 ex.) a popelavé (22 ex.). V rákosí zpívají strnadi rákosní a doprovází je hluboký hlas bukače velkého. Na hladině tančí dvojice potápek roháčů. Domů se vracím plný příjemné spokojenosti a nadšení.
Na fotkách je párek zrzohlávek a dole pak strnad rákosní a konipas bílý.
Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina).
Strnad rákosní a konipas bílý.

15. března 2008 - Sobota u Lednických rybníků (BV, JM)
Namísto zamračené oblohy a dešťových přeháněk, jak hlásily rosničky, mě po ránu vítá čistě modrá obloha a bílá jinovatka po jasné noci. Před sedmou stojím u silnice východně od Dolních Dunajovic a prohlížím menší hejno hus běločelých (asi 1.300 ex.). Ve stínu je sice zima, ale na slunci se vzduch už začíná tetelit. Daří se mi najít dvojici bernešek rudokrkých, ke kterým o chvíli později přibývá ještě jedna. Je pravdou, že letošní zima v Evropě patří těmto severským hostům. Je jich tu více, než kdykoliv před tím.
Nesyt objíždím od severu a auto nechávám poblíž jeho hráze, abych se prošel směrem k Výtopě. Pokouším se fotit čírky, ale moc štěstí nemám. Hladina opět patří stovkám poláků velkých, chocholaček a lysek. Od rákosových břehů se ozývají čírky obecné a hvízdáci eurasijští. Často se ozývá zpěv budníčků menších. U Výtopy potkávám dvojici pustovek, 5 bekasin otavních a letošní první vodouše rudonohé (6 ex.).
Prostřední rybník u Lednice je už dopouštěn, ale přesto zůstává podél rákosin u břehů několikametrový pás obnaženého dna. Potravu na něm hledají 4 vodouši kropenatí, vodouš rudonohý, první letošní kulík říční a dvojice kulíků písečných.
Hladina Mlýnského rybníka je zaplněna husami polními - asi 4.000 ex.
Nad rákosinami u Rakvic předvádí své svatební lety první letošní pár motáků pochopů a přeletují tu tři stovky čejek. Jen více takových špatných předpovědí nádherných dní. :)
Čírka obecná (Anas crecca).

8. března 2008 - Vydařený den u Lednických rybníků (BV, JM)
Kalous pustovka. Pro dnešní den v terénu mi dělá parťáka jeden z mých dřívějších virtuálních kolegů z internetu Petr Podzemný.
V sedm ráno už stojíme na kraji pole jižně od Mušovské Zdrže VDNM a stativáky projíždíme hejno hus, které se tu pase. Je zamračeno a docela zima. Před námi jsou tři tisícovky běločelek a necelá tisícovka polňaček. Ozývají se skřivani. Nezůstáváme nic dlužni letošní zimě plné bernešek rudokrkých a dvě si nacházíme i v tomto hejnu. :)
Následuje Nesyt, jehož hladina patří hlavně polákům velkým, chocholačkám, lyskám a kachnám. Je tu ale i několik desítek kopřivek, čírek obecných, zrzohlávek a několik hvízdáků, ostralek a tokajících hoholů. Kousek před hrází na nás čeká letošní první rehek domácí (M) a u hráze první párek čírek modrých. Na úhoru u Výtopy se zdržují 4 pustovky, několik lindušek lučních a v keřích dvojice kalousů ušatých.
Obloha se trhá a objevuje se slunce. Na hrázi mezi Prostředním a Hlohoveckým rybníkem zastavujeme jen krátce. Prostřední je stále poloprázdný. Stále je na něm k vidění párek husic liščích. Nad námi přeletuje dvojice luňáků červených, která občas prohání jednu drzou šedivku.
V polích u Rakvic to žije čejkami chocholatými (230 ex.), které jsou v hejnech smíchány se špačky. Za jedním menším přelétá také 16 kulíků zlatých. To už svítí slunce, vzduch se ohřívá a venku je stále příjemněji. Čas se bohužel naplnil a já musím spěchat zpět na Brno. I tak to byl krásný skoro jarní den plný nádherných opeřenců.

2. března 2008 - Jedno dopoledne u Lednických rybníků (BV, JM)
Počasí opět nezklamalo, v přestávkách mezi kousky slunce jsem asi 12x zmokl. Pozorovat se dalo jen směrem východním, protože kapky deště letící se silným větrem od západu téměř vodorovně se zemí hned pokryly čočku dalekohledu vodou. Přesto jsem si těch několik dopoledních hodin u Lednických rybníků užil.
Na Mlýnském už tokají první potápky roháči a na Prostředním, který je upuštěný, se shromažďují kachny z celého okolí. Pozorovat se tu dají husice liščí (3 páry a M), ostralky štíhlé (5M+3F), lžičáci pestří (10M+3F) a čírky obecné (30 ex.). Na poli za Výtopou se pase asi 900 hus běločelých a několik desítek hus velkých. Z keře jsem vyplašil také dvojici kalousů ušatých. Na hladině Nesytu je mimo jiné asi 40 zrzohlávek rudozobých, v menších skupinkách 40 hoholů severních, několik hvízdáků a dokonce dva krásně vybarvení samci poláka kaholky mezi poláky velkými.
Ve vinicích severně od Nesytu poletují hejna kvíčal se špačky. Jižně od Věstonické Zdrže se opět pasou běločelky - asi 800 ex. Když pak uháním zpět na Brno vychylován z přímého směru silnými poryvy větru, zaznamenávám vlevo na povláčeném poli mezi racky chechtavými několik čejek chocholatých.
Husy běločelé (Anser albifrons).

1. března 2008 - Aprílové počasí, vichřice a husy
Dvě věci mě dnes překvapily. Včera jsem prodal Bigmu a říkal jsem si, že po dlouhé době budu muset do terénu bez dlouhého skla. Už jsem si natolik zvyknul na těžký bágl na zádech, že bych si bez něj připadal divně. Překvapil mě ale pošťák, který zazvonil ráno u dveří a přivezl mi teleobjektiv objednaný přes internet. Paráda. Tou druhou věcí byl vichr, který se mi cestou k jihu opíral do auta. Všude na cestách ležely ulámané větve, dopravní značky byly vyvrácené a na jednom místě silnice přistála stříška z autobusové čekárny. Stáli před ní dva policisti - jedna malinká s dlouhým kolegou za zády a zběsile mávali na projíždějící auta, aby se překážce a vlastně i jim vyhnula. Předpověď nelhala - silný vichr, zataženo s přeháňkami a občas kousek slunce.
Je po poledni a moc volného času nemám. Jedu se mrknout k Vrkoči. Hladina je rozvlněná a prázdná. Je tu jen několik kormoránu, kachen a hus velkých (9 párů) pasoucích se na poli. V prudkém větru suverénně manévruje orel mořský a nad rybníčkem Zarostlý přeletuje můj první letošní hřivnáč.
Hladina Novomlýnských nádrží je rozdováděná jako moře. Vysoké vlny se zpěněnými hřebeny. Zastavuji na jižní straně Věstonické Zdrže, u rybárny. Na poli mezi nádrží a Horními Věstonicemi se pase asi 1.500 hus. Většinou jsou to běločelky. Říkám si, že když mohlo být pozorováno 27.2. u Lange Lacke v Rakousku 33 bernešek rudokrkých (rakouský rekord), tak by se mohla nějaká ukázat i u nás. Mám ale smůlu – jen běločelky, pár polních a pár velkých hus. Vzduch je ale čistý a tak si je můžu krásně prohlédnout. Opět se zatahuje a já se vracím do Brna. Zítra zkusím vyrazit ráno.
Husy běločelé (Anser albifrons).

24. února 2008 - Na střední Moravu za labutěmi
Panuje dokonalé jarní počasí včetně teplot, ptačího zpěvu a bubnování strakapoudů. Hladina Hradeckého rybníka je rovná jako zrcadlo. Co chvíli mi nad hlavou přeletuje skřivan polní a ve větvích posedává dvojice špačků obecných. Prvním druhem labutě, kterou mi dnes střední Morava nabízí je labuť velká. Je jich tu 19.
Na Annínském jezeře intenzivně toká samec morčáka prostředního na morčáky velké, kteří ho ale přehlížejí. Mezi tisícovkou kachen je také pár ostralek, 4 morčáci malí, toká tu 12 hoholů severních a po hladině plave osamocená husa velká, zatímco pět hus polních přelétá k severu.
Dalším druhem labuti je australská labuť černá - Cygnus atratus, ktera se už několik dní zdržuje na rybníku v Chropyni. Je na tu kompletně černou labuť zajímavý pohled, jak pluje mezi o fous většími labutěmi v bílém.
Poslední zastávkou měl být rybník v Kojetíně. Nakonec jsem jej ale vynechal a udělal jsem chybu. Do výčtu druhů, se kterými se člověk může na střední Moravě setkat, by přibyla stará známá labuť zpěvná se žlutým límcem 7R42, kterou tu dnes našel Jirka Šírek a která se opět snaží odlákat od samice svého oblíbeného samce labutě velké.
Stačí strávit pár hodin v magickém trojuhelníku Tovačov - Chropyně - Kojetín a člověk potká ve volné přírodě druhy, za kterými by normálně musel někam do ZOO. Holt, taková už je střední Morava.
Labuť černá (Cygnus atratus).

16. února 2008 - Slunce i sněhová vichřice během jednoho dopoledne pod Pálavou
Podle přiložené fotografie by člověk řekl, že je venku krásně slunečno, obloha modrá, husy v povětří, zkrátka zase jeden vydařený den v terénu. Při pohledu ven z vytopeného auta by to tak ještě mohlo být a ráno to takhle slibně skutečně vypadalo. Následujících pár hodin nás ale počasí nečekaně doběhlo.
Jak říkám, slunce vyšlo pod roztrhanou oblačností a den se tvářil slibně. Stačilo vystoupit na hrázi Věstonické Zdrže z auta a ráno se náhle změnilo ve vymrzlou a ledovým vichrem vyfoukanou lednici. Zbytky husí, které se obyčejně ještě v půl osmé ráno z nádrží rozletují, jsou pryč. Prudké ochlazení jako by je překvapilo a zahnalo o nějakou tu desítku km zpět k jihu. Jsou tu jen kormoráni, morčáci malí a podél břehů se skrývající kachny a volavky bílé. V povětří se prohání několik orlů mořských. Od Dolních Věstonic je vidět 40 hus velkých. Toť vše. Jen vlnami rozdováděná hladina a mrazivý vítr.
Do Soutěsky stoupáme tím ledovým předjařím s rozkvetlými sněženkami podél cesty, abychom se vrátili bílou zimní krajinou zasypaní sněhem a s obličeji pokrytými vločkami. Tak hustou chumelenici s dohledností na několik metrů jsem už dlouho nezažil. Zedníček se samozřejmě neukázal ani pod Martinkou.
Také Dyje u Drnholce je prázdná, jen lysky a volavky popelavé. Po sněhu není ani památky. Slunce svítí a obloha je modrá. Až na poli směrem na Pasohlávky jsme našli asi tisícovku hus běločelých. Jsou ostražité a je mezi nimi jen několik hus polních. Po dvaceti minutách jsme vyfackovaní severákem a husy odlétají pryč. Právě z tohoto okamžiku je přiložená fotka. Den jako malovaný, ale jen při pohledu z vytopeného auta stojícího u silnice se zbytky sněhu u krajnice.
Husy běločelé (Anser albifrons).

10. února 2008 - Výjimečně ještě jednou pod Pálavu.
Na hrázi Věstonické Zdrže stojím v pravé poledne. Na hladině jsou rozptýlena hejna hus. Opět je tu tak 10.000 ptáků. Nejpočetnější jsou husy běločelé. Za nimi loví pár morčáků prostředních. Je teplo a vzduch se mírně chvěje. Přesto se dají jednotliví ptáci krásně prohlédnout. Občas zvedne část hejna přelétající orel mořský. Hodinu se kochám tím pohledem.
Jihovýchodní cíp Nesytu je plný života. Stovky a stovky kachen. Ozývají se hvízdáci a čírky. Na hladině je téměř tisícovka hus běločelých. Na zamokřeném poli nedaleko Výtopy hledá potravu pět čejek chocholatých a nedaleko loví ťuhýk šedý. Nad krajinou leží opar nasvícený sluncem.
Vracím se přes Bulhary, Milovice a Dolní Věstonice zpět k Věstonické Zdrži. Slunce klesá a husy odlétají zpět do polí. Největší počty směřují jižně od Mušovské Zdrže. Od rybárny je v jednom okamžiku vidět 13 orlů mořských. Mezi morčáky velkými a malými odpočívá pár husic liščích. Sleduji hejna hus, která směřují na Novoveský rybník. Nedaleko jeho jižního břehu jich přistávají na poli 4 tisícovky. Nocovat budou na rybníce.
Před Brnem míjím v protisměru hejna havranů. Letí na nocoviště k Rajhradu. Pět hodin v terénu je za mnou. Byl to nádherný den.
Husice liščí (Tadorna tadorna).

9. února 2008 - Byla by škoda slunečného dne nestráveného v terénu. Takže hurá pod Pálavu.
Ráno jedu k jihu podél nekonečné řady havraních těl natažených od Modřic k Brnu. Jako každé ráno odlétají z nocoviště do města za potravou. Po levé straně vychází nad zamlžený obzor rudý kruh slunce, aby po několika minutách zmizel v oblačnosti. Ta se ale postupem času rozpouští a je tu nádherný slunečný den. Předpověď výjimečně nelhala.
Klidná hladina Novomlýnských nádrží je úplně prázdná, ale v poli jižně od Mušovské Zdrže se pase hejno hus. Je tu asi 2.000 hus polních a běločelých v poměru 1:1. Doplňuje je 18 hus velkých a dva orli mořští, kteří sedí nedaleko nich. Následuje Nesyt po okraj naplněný vodou. V rákosinách podél břehů jsou tisíce kachen, stovky poláků velkých a desítky chocholaček. Krom nich je tu nejméně 40 čírek obecných, většinou do párů rozdělených 120 hus velkých, jeden samec zrzohlávky rudozobé a co chvíli se ozve zvuk provázející mávání křídel hoholů. Těch tu toká v menších skupinkách 54.
Kousek ode mě se v rákosí ukázal strnad rákosní.
Na Pálavě se jdu podívat k lomu u Klentnice, pak do Soutěsky a nakonec k Martince. Zedníček se ale neukázal. Řekl bych, že s teplejším počasím už zdejší zimoviště opustil (Poznámka: zedníček na Pálavě stále je, v pátek 8.2. ho v Soutěsce pozorovali Martina a Jaromír Nacházelovi). Zpět jedu zase přes nádrže. Vpravo u kostelíka je na hladině nasvícené hejno hus, další zvedá před Dolními Věstonicemi orel mořský. Odhadem se jich tu teď pohybuje snad 10.000. Převážují běločelky. Kolega Jarda Závora, kterého na hrázi potkávám, tu napočítal celkem 16 orlů mořských.
Mlynařík a modřinka.

3. února 2008 - Nádherný slunečný den na Tovačově (PR, OL)
Po jednotvárných dnech bez slunce se obloha náhle v noci naplnila hvězdami a po ránu zprůzračněla, zmodrala a celou ji prosvítilo slunce. Na všem zajiskřila jinovatka. Nádhera. Hradecký rybník je z valné většiny pod ledem. Je tu jen několik labutí velkých, volavek popelavých a párek hoholů severních.
Mnohem zabydlenější je ptactvem hladina Annínské nádrže. Kachny, chocholačky, poláci velcí, ale také 15 tokajících hoholů severních, párek hvízdáků eurasijských, tři samice morčáka malého, dva páry morčáků velkých a samec ostralky štíhlé. Břehy jsou obsazeny také množstvím birdwatcherů.
Na Troubecké pískovně máme pětici hus velkých, 11 morčáků velkých, 4 roháče, hvízdáka a hlavně 7 turpanů hnědých. Vstřebávám slunce a vůbec mi nevadí studený vítr od JV. Na strništi jižně od Troubek, nad kterým se tetelí vzduch, hledá potravu nejméně 1.500 sluncem nádherně nasvícených kvíčal. Jak říkám, dokonalý den.
Labutě velké (Cygnus olor).

26. ledna 2008 - Krátký výlet pod Pálavu
Když jsem včera viděl skoro celý den svítit slunce, tak jsem si říkal, že to bude zase jako vždycky: v pracovní den krásně slunečno a o víkendu zataženo. Naštěstí mi to nevyšlo a trocha toho slunce zůstala na obloze i dnes. K jihu vyjíždím s kolegou Tomem v sedm ještě za šera. Kousek od Modřic (BO, JM) se na obloze houfují mohutná hejna havranů a kavek. Tentokrát nejsou roztaženi do dlouhého pruhu podél silnice při každodenním ranním stěhování do Brna, ale tvoří husté oválné mraky těl, které za letu prudce mění směr a připomínají spíš divoce manévrující hejna špačků. Podobné chování zaznamenal i Petr Rejzek 11.1. v Přerově (OVIS 2008/01). Sám jsem se s tím setkal poprvé.
Na hrázi Věstonické Zdrže zachycujeme druhou půli rozletu husí, které nocovaly na její hladině. Zhruba 2.500 hus polních a běločelých se rozlétá v menších hejnech většinou k západu (viz foto). K vedlejší Mušovské Zdrži míří také hejno kormoránů velkých (asi 500 ex.). Na zdrži zůstávají menší skupiny hus velkých (asi 200 ex.). Orlů mořských je vidět sedm a podél rákosin směrem k soutoku Svratky a Jihlavy postává 38 volavek bílých. Na Novomlýnské Zdrži pod Pavlovem nás potěšilo 34 hvízdáků eurasijských smíšených s kachnami.
Zedníček se nám tentokrát v prudkém větru v Soutěsce neukázal. Nenašli jsme jej ani pod Martinkou. Pálava je dost malá a zedníček může za potravou přeletovat i na větší vzdálenosti. Mohl být třeba v lomu u Klentnice nebo kdekoliv jinde.
Na Dyji vtékající do Mušovské Zdrže plavalo dalších 200 hus velkých. Severské husy jsou asi rozptýleny v menších hejnech, takže jsme žádné už nepotkali ani na lánu u Pohořelic, který se tak osvědčil tuto zimu.
Ranní rozlet hus z nocoviště.

12. ledna 2008 - Jako bych dnes ve vzduchu ucítil jaro
Je zataženo a relativně teplo. Od jihovýchodu fouká čerství vítr. Pole u Pohořelic jsou prázdná, ani jedna husa. Hladina jezer je stále zamrzlá. Led člověka sice udrží, ale stojí na něm voda. Hráz Mušovské Zdrže je obestavena myslivci. Od západu přilétají stovky kachen na vodní hladinu u propustí. Kanonáda výstřelů. Zatímco vysoko přelétají směrem k východu severské husy (jen několik desítek), tak na okraji ledu už postávají husy velké (Anser anser). Je jich 57. Vypadá to na jarní návrat na hnízdiště. Také tu tokají hoholi severní (Bucephala clangula) - asi 45 ex.
Další oko vodní hladiny je u propustí nedaleko Dolních Věstonic. Po hladině plave křídlovaná husa velká. Vrátila se domů, kde ji přivítalo olovo myslivců. Zmrzačená tu nejspíš uhyne. Na uschlých stromech posedávají tři orli mořští - jeden vlevo a dva vpravo (viz foto). Dohromady jsem jich dnes viděl 8.
Zedníček skalní (Tichodroma muraria) se přestěhoval ze Soutěsky pod Martinku. Ta se nedá tak snadno prohlédnout jako Soutěska, protože je vyšší a mnohem členitějsí. Ale měl jsem štěstí. Při šplhání po zmrzlém chodníku jsem se pěkně zapotil. Zatímco v Soutěsce funí silný vítr, tak tady je závětří. Dokonce vysvitlo i slunce. Zedníček je ale tak vysoko, že se o fotku ani neopokouším. Pouštíme si s Emilem v autě topení a vracíme se domů.
Orli mořští (Haliaeetus albicilla).

5. ledna 2008 - Dokonalé pozorování bernešek rudokrkých (Branta ruficollis)
První novoroční den v terénu se bez nadsázky vydařil. Společně s Jirkou Ševčíkem, který se přijel z Čech podívat na Moravu, jsme kolem jedenácté dopoledne vyrazili k jihu. Na poli u Pohořelic jsme si napřed mysleli, že máme na husy smůlu, ale čas od času se ukázalo menší hejno, které sedlo směrem k Vlasaticím. Když jsme se pozorně podívali, tak dost daleko k západu se za horizontem objevovaly jejich hlavy a části těl. Přejeli jsme tedy na silnici vedoucí do Vlasatic a husy se opravdu objevily za terénní vlnou v naší bezprostřední blízkosti. Většina se jich sice při průjezdu zvedla, ale po necelém půlkilometru zase sedly do polí. Pohodlně jsme se pak dostali na vzdálenost asi 300 m k těm nejbližším. Všimli jsme si, že asi 2 km dál k západu se nad zeleným polem motá další mohutné hejno. Teď bude záležet na tom, jestli se bernešky, které tu byly několikrát pozorovány, zdržují v hejnu, které jsme měli před sebou nebo v tom hejnu vzdáleném. Postavili jsme stativáky a pustili se do prohlížení. Trvalo to snad 5 minut, když jsem zahlédl dvě bernešky rudokrké (Branta ruficollis). Sice se co chvíli skryly za ostatní husy, ale jejich pozorování bylo po dlouhé době opravdovým požitkem. Po nějaké době se hejno hus vyrušené něčím, co jsme neviděli, celé zvedlo, zakroužilo a sedlo opět na stejné místo. Bernešky se daly pozorovat i za letu a viditelné zůstaly i po přistání. Když jsem dál prohlížel husy vzdálené od dvojice bernešek asi 100 m, zahlédl jsem další bernešku rudokrkou. Napřed jsem si myslel, že je to jedna z naší dvojice, která popoběhla dál, ale Jirka si naši dvojici hlídal. Byla to třetí berneška rudokrká! Dost dlouho jsme se pak ještě kochali těmito malými kontrastně zbarvenými ptáky. Těsně před odjezdem se mi ještě podařilo přečíst černý límec jedné husy běločelé.
U propustí Novomlýnských nádrží nás zaujaly počty morčáků malých (Mergus albellus). Bylo jich celkem asi 20. Spěchali jsme dál k Soutěsce. Ani po půl hodině se nám zedníček neukázal. Podle dvojice kolegů, které jsme potkali, se tu neobjevil od rána. Jiná trojice ornitologů, která se vracela kolem Martinky, jej pozorovala po druhé odpolední hodině právě tam.
Následovala klasická zastávka na hřbitově v Březí, kde nocuje asi 20 kalousů ušatých (Asio otus) a v Drnholci u Dyje, kam jezdí pod most místní krmit labutě. Těch tu byla asi stovka. Ještě v hospůdce v Ivani jsme se pak několikrát museli vrátit k dokonalému pozorování bernešek. Nový rok nám začal velice slibně.
Kalous ušatý (Asio otus).
PROJEKTY

HLEDÁNÍ
ROBERT DOLEŽAL

icq: 21 453 294
skype: robert.dolezal
e-mail: dodin @ post.cz
web: www.birdwatcher.cz

TOPlist Birding Top 500 Counter